Úmrtí člena SVJ – praktické rady
Úmrtí vlastníka bytu v SVJ je vždy citlivou událostí. Kromě lidské stránky ale nastává i řada praktických a právních otázek, které musí SVJ řešit. Kdo může za jednotku jednat? Co s platbami? A jak správně postupovat na shromáždění? Přinášíme přehled nejčastějších situací a doporučený postup.
- Členství zaniká úmrtím
Smrtí vlastníka bytu zaniká jeho členství ve společenství vlastníků jednotek (SVJ). Novým členem se stává až ten, komu byt připadne v dědickém řízení – tedy dědic, a to až po právní moci rozhodnutí o dědictví.
- Do té doby nelze za tuto jednotku hlasovat ani ji počítat mezi přítomné na shromáždění, s výjimkou případu, že byl ustanoven správce pozůstalosti – správce pozůstalosti pak vykonává práva zemřelého vlastníka do právní moci rozhodnutí o dědictví.
- Přítelkyně, partner, děti nebo jiní pozůstalí nemohou sami o sobě jednat jménem vlastníka, pokud nejsou dědici a řízení nebylo ukončeno.
- Platby – zálohy, fond oprav a trvalé příkazy
- Jednotka i po smrti vlastníka nadále „funguje“ – spotřebovává služby a podílí se na nákladech.
- Platby záloh (např. za vodu, teplo, fond oprav) je třeba hradit i během dědického řízení.
- Trvalý příkaz nastavený zesnulým může běžet dál – SVJ ho nemusí zastavovat a může platby přijímat.
- Pokud platby přijdou od jiného plátce (např. partnera), SVJ je přijme jako zálohy k jednotce.
Pokud platby přestanou chodit, SVJ je eviduje jako dluh k jednotce a po skončení dědictví je možné dlužnou částku vymáhat po dědicích.
- Praktické záležitosti – vstup do bytu, výměna vodoměrů
SVJ má právo spravovat dům, i když probíhá dědictví.
- Pokud někdo v bytě bydlí (např. partnerka), je možné se s ním domluvit na praktických věcech – odečty, výměny měřidel apod.
- Pokud je byt prázdný a uzamčený, doporučujeme kontaktovat notáře, který vede dědické řízení, a zjistit, kdo je správce pozůstalosti.
Správce pozůstalosti (většinou dědic nebo dědici společně) může ve věcech běžné správy jednat i před skončením dědického řízení (§ 1677 občanského zákoníku).
- Když je byt ve spoluvlastnictví
▪ Podílové spoluvlastnictví:
Zemře-li jeden z podílových spoluvlastníků (např. 50 %), jeho podíl přechází na dědice.
➡ Zbylý spoluvlastník (/zbylí spoluvlastníci) zůstává členem SVJ. V případě, že byl spoluvlastníky dříve jmenován společný zástupce (jak požaduje § 1185 odst. 2 NOZ), úmrtím jednoho ze spoluvlastníků jeho zmocnění zaniká, avšak pokud velikost podílu zbylého spoluvlastníka na jednotce (nebo pokud spoluvlastníků bylo více než 2, tak součet jejich podílů) je vyšší než 50% (tj. zemřelý spoluvlastník byl pouze menšinovým spoluvlastníkem), může/mohou jmenovat nového společného zástupce.
Pokud zemřelý spoluvlastník byl vlastníkem podílu o velikosti 50% nebo více na jednotce, tak situace je obdobná jako v případě úmrtí jediného (výlučného) vlastníka jednotky, tj. je nutno vyčkat právní moci rozhodnutí o dědictví či aspoň jmenování správce pozůstalosti a teprve pak je možné jmenovat nového společného zástupce. (Společný zástupce je v takovém případě jmenován zbylým spoluvlastníkem a správcem pozůstalosti, případně i jen pouze rozhodnutím správce pozůstalosti, pokud zemřelý spoluvlastník byl většinovým vlastníkem jednotky.)
▪ Společné jmění manželů (SJM):
SJM úmrtím jednoho z manželů zaniká. Vzniklá situace je obdobná jako popsáno výše u jednotky ve spoluvlastnictví. Tj. úmrtím jednoho z manželů zaniká zmocnění případně jmenovaného společného zástupce a je nutno jmenovat nového společného zástupce, což je možné po případném jmenování správce pozůstalosti, obvykle ale až po právní moci rozhodnutí o dědictví, kterým se vypořádá zaniklé SJM a určí se, kdo se stane dědicem podílu na jednotce, který po vypořádání SJM byly předmětem dědictví. .
